Salento Adriatic

Členité pobřeží, přírodní zálivy a zátoky. Výběžky střídající se s písečnými dunami a oslnivě bílými plážemi. Čisté, téměř průzračné moře díky mořským proudům a pramenům sladké vody. Nedotčená příroda mezi zelení stromů a modří nebe. Skutečný ráj na Zemi. A to všechno tady v Itálii.

Apulie je proslulá mnoha věcmi a mezi nimi i svými plážemi. Konkurovat plážím, jako jsou San Foca, Torre dell’Orso a Otranto, je těžké. Ne náhodou se hned pět míst jaderského Salenta (tedy té části Salenta, která leží u Jaderského moře) může pochlubit oceněními, jako je Modrá vlajka (za čistotu a krásu pláží) a „plachty“ organizace Legambiente.

Salento oplývá krásami a možnostmi k odpočinku i zábavě. Četné pláže a přímořská letoviska každé léto lákají tisíce turistů. Když k tomu připočtete hrady a další historická místa roztroušená mezi výběžky a zelenými plochami, lepší obrázek si nelze představit.

Pláže Salenta (nejen jaderského) charakterizují věže, ze kterých se v minulosti vyhlíželi ti, kdo připlouvali z moře. Otranto a celé okolí totiž díky své poloze vysunuté k Východu bylo oblíbeným cílem mnoha cizích národů.

Většina věží pochází z 15. a 16. století; některé se zachovaly velmi dobře, z jiných bohužel zbyly jen trosky. Dnes věže vymezují jednotlivé pláže a oddělují je od sebe. Cesta od území, které bylo třeba bránit, k oblíbenému cíli milovníků moře byla krátká.

Symbolem přímořských míst salentského Jadranu je Otranto, malé, ale velmi slavné městečko v provincii Lecce. Kromě toho, že patří k nejkrásnějším městečkům Itálie, je Otranto nejvýchodnějším městem země. Proto je známé také jako „Brána Východu“.

Punta Palascia je považována za nejvýchodnější bod celého Apeninského poloostrova. Dominuje jí bílý maják, jeden z deseti majáků chráněných dokonce Evropskou unií.

Krásnou tradicí je čekat na novoroční svítání u paty majáku. Protože jde o nejvýchodnější bod Itálie, slunce tu vychází nejdříve a můžete tu vidět první italský východ slunce v roce. Mnoho známých umělců sem navíc přijíždí zahrát právě při této příležitosti.

Právě zde, v Otrantu, se v roce 1480 vylodí loďstvo Osmanské říše s cílem dobýt Apeninský poloostrov. Otranto bude téměř srovnáno se zemí a znovu postaveno až zásluhou aragonské dynastie. Jde o slavnou „bitvu o Otranto“.

Turecké pustošení postihlo hlavní pamětihodnosti, jako je Hrad, Katedrála a další historická sídla. V Katedrále se dokonce dodnes uchovávají lebky obyvatel sťatých během krvavé bitvy, v níž se Turci střetli se samotnými obyvateli. Přibližně 800 padlých obyvatel bylo povýšeno na svaté mučedníky a patrony města.

V Otrantu se tradice ctí a jsou stále živé. Bohatá je například nabídka místních řemesel. Mistři řemeslníci pracují s lecceským kamenem, poměrně tvárným vápencem, a se sítinou, ze které pletou košíky a další výrobky. Kostely v Otrantu navíc oplývají mozaikami, většinou z římské a byzantské doby.

Nechybí ani dobré jídlo. Chutě jsou typicky lecceské: například rustico, slané plněné listové těsto, modré ryby a ze sladkostí „pasticciotti“ plněné vaječným krémem. Proslulá jsou také vína a olivový olej „Terra d’Otranto“.

A nakonec hudba. V Otrantu a na plážích se tančí v rytmu „pizziky“ neboli „tarantolaty“. Podle lidové víry způsobovalo kousnutí tarantule velmi vysokou horečku a jediným lékem bylo se vypotit tancem na tuto strhující hudbu.

Co se pláží týče, i Otranto získalo Modrou vlajku, konkrétně jeho přímořská část Porto Badisco. Turistům jsou ale k dispozici i další krásná pobřeží: Baia dei Turchi, Conca Specchiulla a Frassanito poblíž jezer Alimini.

Jezera jsou dvě a jejich voda je téměř slaná, protože moře je hned vedle. Obě jezera, Alimini Grande a Alimini Piccolo, obklopují skály a zeleň vegetace. I to je oáza uprostřed přírody, bohatá na chráněnou flóru a faunu.

Jaderské Salento je první zastávkou cesty po tomto slunném a nádherném regionu. Příroda a moře tu mají opravdu hodně co nabídnout, a pokud je takový začátek, cesta slibuje víc než mnoho. Vítejte v zemi „slunce, moře a větru“.