Hinterland Brindisi

Apulie není proslulá jen svými plážemi, průzračným mořem a sluncem, které svítí nad jejími městy. Vnitrozemí za jejím pobřežím je stejně bohaté na krásy. Hlavní slovo tu mají historie a archeologie, hrady a mnoho dalších památek na slavnou minulost. Mezi barokem a normanským stylem se vydáte po historické trase, jaká nemá obdoby.

Města tzv. „vnitrozemí Brindisi“ spadají pod hlavní město provincie, Brindisi, stejně působivé a plné turistických možností. Hlavními městy vnitrozemí jsou Francavilla Fontana, Oria, Mesagne a Latiano. Za zmínku stojí také Carovigno, San Vito dei Normanni a přímořská letoviska Torre Santa Sabina a San Pietro Vernotico.

Všechna tato městečka poznáte nejen podle hradů a paláců z dávno minulých dob, ale také a především podle kuchyně a nářečí. Přízvuk Brindisi a Lecce je nezaměnitelný a je dalším znakem silné vazby na tradice.

Postupujeme-li od severu k jihu, prvními městy na cestě jsou Francavilla Fontana, San Vito dei Normanni a Carovigno. Francavilla Fontana se nazývá Městem Imperialů, protože z rodu Imperialů pocházela knížata, která město ovládala přes dvě století.

Vznikla v mesapské době a rozvíjet se začala od 14. století zásluhou Anjouovců. Je tu mnoho kostelů a paláců, ale nejcharakterističtějším prvkem je Hrad, spjatý právě s rodem Imperialů.

Dál se pokračuje do San Vito dei Normanni. San Vito je jen 9 km od jaderského pobřeží, a tedy blízko přímořských míst jako Lido Specchiolla, ale hlavně slavné přírodní rezervace (suchozemské i mořské) Torre Guaceto.

Jméno města má být poděkováním svatému Vítu mučedníkovi, světci (slovanského původu), který podle legendy ochránil zakladatele osady, Slovany, před Saracény. Kostely a nezbytný Hrad – ani tady historie nechybí.

A nakonec Carovigno, proslulé především olivovým olejem s CHOP a svými osadami, vyhledávanými přímořskými letovisky. Mezi nimi vyniká Torre Santa Sabina, oblíbený cíl mladých kvůli diskotékám a rodin kvůli písčitým plážím.

Trasa pokračuje na jih, kde nás čekají Mesagne, Latiano a Oria. Všechna tři leží na starověké Via Appia, která spojovala Řím s Brindisi. Mesagne je další město mesapského původu, plné však i renesančních a barokních vlivů. Historické centrum má neobvyklý tvar srdce, díky kterému nemá obdoby.

Zdejší Hrad je jedním z největších ve vnitrozemí Brindisi a pochází z 11. století. Koná se tu mnoho akcí a natočilo se tu mnoho filmů, například „La Terra“ (2006) a „L’uomo nero“ (2009), oba od Sergia Rubiniho.

I Latiano se stejně jako Francavilla Fontana rozvinulo jako město pod ochranou rodu Imperialů. Obyvatelům Latiana se dříve říkalo „Capuvierdi“. Původ této nářeční přezdívky odkazuje na kachny divoké, které žily v bažině, na níž Latiano vyrostlo. Jsou tu hned tři muzea: Muzeum podzemí, Muzeum umění a tradic Apulie a muzeum věnované rodinám Petrosillo a Ribezzo.

Oria je pak městečko nejbohatší na historii a osobitost. Jde o velmi starobylé sídlo, sahající až do 10. století př. n. l., které proslulo od středověku. Dodnes vypadá jako středověké léno.

V minulosti byla důležitá především židovská čtvrť, kde se mezi 7. a 10. stoletím n. l. rozvinula vzkvétající obec. Bohužel kvůli arabskému vyplenění roku 925 ji dnes připomínají už jen domy čtvrti Rione Giudea a Židovská brána, vstup do čtvrti.

Rione Giudea je jednou ze čtyř čtvrtí Orie, vedle čtvrtí San Basilio, Castello a Lama. Legenda vypráví, že Orii často halí mlha poté, co byla obětována dívka, aby se při stavbě léna nezřítily hradby.

Cesta vnitrozemím Brindisi končí návštěvou městeček jako San Pancrazio Salentino a Cellino San Marco, známé hlavně jako rodiště zpěváka Albana Carrisiho.

Velká historická a architektonická hodnota vnitrozemí Brindisi jde ruku v ruce s neméně cenným gastronomickým bohatstvím. Vyrábí se tu totiž mnoho olejů a vín. Ne náhodou nazývali staří Řekové tuto zemi Oinótrií, tedy zemí vína.

Evropské fondy přispěly ke vzniku tzv. „Vinných a olivových cest“. Připomeňme „L’Appia dei Vini DOC“ z Brindisi do Ostuni (www.appiadeivini.it) a „La Strada dell’Olio Extravergine di Oliva DOP Collina di Brindisi“ (www.stradadellolio.org). Dalšími typicky apulijskými dobrotami jsou sladkosti z mandlí, ze kterých se vyrábí i mléko, klasické „orecchiette“ a taralli.

Nechybějí ani vesnické slavnosti a lidové svátky, které nás přenesou přímo do atmosféry italského Jihu. Kromě různých lidových slavností se konají i další akce, například Turnaj čtvrtí a Průvod na počest Fridricha II. v Orii.

V prvním případě jde o palio, v němž soupeří zástupci 4 čtvrtí Orie. Soutěžící se utkávají v tradičních hrách. Akci doplňuje Historický průvod a vystoupení praporečníků. Ve druhém případě jde o průvod, který připomíná oslavy konané u příležitosti sňatku krále Fridricha II. Štaufského.